Okradení podílníci bývalých CS fondů – ochrana ústavně zaručených práv v teorii, nikoli však v praxi

Podílníci bývalých CS fondů a pravidelní návštěvníci těchto stránek (www.akro.cz) možná zaznamenali, že investiční společnost AKRO podala v červenci 2020 stížnost k Ústavnímu soudu. V tomto příspěvku chceme stručně zrekapitulovat okolnosti případu.

Ve "vytunelování" tří C. S. fondů v březnu roku 1997, v důsledku kterého fondy přišly o částku přesahující 1,2 miliardy Kč (44 mil. eur), sehrál nezanedbatelnou roli i notář JUDr. Roman Hochman. Ten totiž v rozporu se zákonem sepsal notářský zápis, který pachatelům umožnil disponovat s účty fondů a převést tak peníze na nich do zahraničí, kde posléze nenávratně zmizely. Investiční společnost AKRO, která správu vykradených fondů v roce 1997 převzala, pak začala vymáhat náhradu škody i po Ministerstvu spravedlnosti České republiky, a to právě z titulu odpovědnosti státu za flagrantní porušení povinností ze strany notáře Romana Hochmana.

Po dvacet let trvajícím soudním řízení nakonec v květnu roku 2020 Nejvyšší soud rozhodl, že Česká republika za pochybení notáře Hochmana v souvislosti s "vytunelováním" C. S. fondů odpovědnost nenese. Nejvyšší soud své rozhodnutí odůvodnil pozoruhodným způsobem, když dovodil, že podle tehdy (tj. v březnu roku 1997) účinného zákona č. 58/1969 Sb. stát odpovídal výlučně za nesprávný úřední postup státních notářství. Ta však byla k 1. 1. 1993 zrušena a nahrazena soustavou notářských úřadů a notářů, na které se však tento zákon nevztahoval. Nejvyšší soud uznal, že stát sice obecně za nesprávný úřední postup svých orgánů podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod odpovídá, náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem těchto orgánů se ale lze podle odst. 4 tohoto ustanovení domáhat jen v mezích prováděcích zákonů. S ohledem na absenci takového prováděcího právního předpisu v rozhodné době (březen 1997) tak stát za pochybení notáře neodpovídá a žádnou kompenzaci poskytnout nemůže. Podle Nejvyššího soudu se investiční společnost měla škody domáhat přímo po notáři. Otázku vymahatelnosti této náhrady s ohledem na její výši soud označil za irelevantní.

Investiční společnost AKRO toto rozhodnutí napadla u Ústavního soudu stížností, o které dosud nebylo rozhodnuto.

Nic společného se státem? Značka pro notářský úřad se znakem českého státu.
Nic společného se státem? Značka pro notářský úřad se znakem českého státu.

Mezi argumenty použitými investiční společností AKRO v ústavní stížnosti je zejména ten, že právní stát se nemůže zbavit odpovědnosti za pochybení subjektů, na které částečně delegoval výkon veřejné moci (typicky např. notář), pouhým formalistickým odkazem na nedostatek právní úpravy potřebné pro uplatnění této odpovědnosti.