Česká digitální generace: Druhé místo v EU, Německo až na 25. příčce

V době, kdy Akademie věd České republiky pořádá od 2. do 8. listopadu svůj tradiční Týden Akademie věd ČR, přinášejí evropské statistiky další důvod k optimismu ohledně mladé české generace.

Podle Eurostatu disponuje 91,7 % mladých lidí v České republice ve věku 16–24 let alespoň základními digitálními dovednostmi. Česká republika tak obsadila druhé místo mezi 27 členskými státy Evropské unie. Lepšího výsledku dosáhlo pouze Dánsko s 92,1 %, zatímco třetí Malta vykázala 91,5 %.

Snad nejpřekvapivější je srovnání s Německem, největší evropskou ekonomikou. Stejnou úroveň digitálních dovedností splňuje pouze 62,3 % mladých Němců, což Německo řadí až na 25. místo v EU, před Rumunsko a Bulharsko. Průměr Evropské unie činí 74,6 %.

Rozdíl mezi Českou republikou a Německem dosahuje téměř 30 procentních bodů. Jde o pozoruhodný výsledek, zejména s ohledem na značný rozdíl v ekonomické síle obou zemí.

Co vlastně Eurostat měří?

Digitální dovednosti hrají stále významnější roli ve vzdělávání, zaměstnání i každodenním životě. Jejich objektivní a mezinárodně srovnatelné měření však není jednoduché.

Eurostat používá souhrnný ukazatel založený na tom, jaké digitální činnosti lidé podle svých odpovědí vykonávají. Hodnotí pět oblastí: vyhledávání a práci s informacemi, online komunikaci a spolupráci, tvorbu digitálního obsahu, bezpečnost v digitálním prostředí a řešení problémů pomocí technologií.

Aby byl člověk zařazen mezi osoby s alespoň základními digitálními dovednostmi, musí splnit příslušná kritéria ve všech pěti oblastech.

Nejde tedy o zkoušku programování ani o test pokročilých technických znalostí. Ukazatel spíše poskytuje standardizovaný obraz o tom, jak široce lidé využívají digitální technologie v běžném životě.

Přesto jsou rozdíly mezi jednotlivými evropskými zeměmi značné.

Proč si Česká republika vede tak dobře?

K dobrému výsledku může přispívat několik faktorů. Česká republika má dlouhou tradici technického vzdělávání, strojírenství a vědeckého výzkumu. Její školy a univerzity vychovaly několik generací odborníků v matematice, technologiích a příbuzných oborech.

Mladí Češi navíc vyrůstají v prostředí, kde jsou digitální komunikace, online služby a moderní technologie pevnou součástí každodenního života.

Překvapivě nízké umístění Německa vyvolává neméně zajímavé otázky. Přes svou značnou ekonomickou sílu a průmyslovou vyspělost se Německo dlouhodobě potýká s problémy při digitalizaci veřejné správy, modernizaci digitální infrastruktury a rozvoji digitálního vzdělávání.

Při interpretaci výsledků je však namístě opatrnost. Ukazatel Eurostatu zachycuje vykonávané digitální činnosti, nikoli přímo skutečné technické schopnosti. Samotná statistika rovněž nevysvětluje příčiny rozdílů mezi jednotlivými zeměmi.

Významnou roli mohou hrát vzdělávací systémy, kulturní zvyklosti i způsob, jakým lidé technologie používají.

Příležitost pro českou ekonomiku

Pro relativně malou a otevřenou ekonomiku, jakou je Česká republika, představují digitální dovednosti významnou potenciální konkurenční výhodu.

S tím, jak umělá inteligence, automatizace a digitální technologie postupně proměňují jednotlivá odvětví, bude schopnost mladých pracovníků přizpůsobovat se novým požadavkům stále důležitější.

Silné digitální základy mohou českým podnikům pomoci zvyšovat produktivitu, rozvíjet služby s vyšší přidanou hodnotou a postupně se posouvat od tradičních výrobních činností k technologicky náročnějším aktivitám.

Samotné digitální dovednosti však nezaručují technologické prvenství. Nezbytné zůstávají také investice do výzkumu, inovací, podnikání a pokročilého technického vzdělávání.

Pro Českou republiku bude důležité vytvořit podmínky, aby mladá generace dokázala své schopnosti dále rozvíjet a uplatňovat také na domácím trhu.

Úspěch, který si zaslouží pozornost

Česká republika bývá často ve stínu svých větších a bohatších evropských sousedů. Statistiky Eurostatu však ukazují, že ekonomická velikost země nemusí být rozhodujícím faktorem její úspěšnosti.

Druhé místo v Evropské unii v digitálních dovednostech mladých lidí, výrazně před Německem a vysoko nad průměrem EU, představuje mimořádně povzbudivý český výsledek.

V době, kdy Akademie věd ČR podporuje zájem veřejnosti o vědu, výzkum a inovace, nabízejí tato čísla optimistický pohled na budoucnost naší země.

Nyní bude důležité proměnit tento silný základ v inovace, investice a dlouhodobou ekonomickou prosperitu.

Zdroje

1. Eurostat, 75% of young Europeans have at least basic digital skills, 15. července 2026.
   https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/w/edn-20260715-1
2. Eurostat, Digital Skills Indicator, datový soubor isoc_sk_dskl, údaje za rok 2025.
3. Akademie věd České republiky, Týden Akademie věd ČR, 2.–8. listopadu 2026.
   https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/akce-pro-verejnost/Tyden-Akademie-ved-CR/

Poznámka: Uvedené podíly se vztahují k osobám ve věku 16–24 let a jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Ukazatel vychází z deklarovaných digitálních činností, nikoli z praktického testování technických schopností.

Jeremy Monk
Investiční ředitel
AKRO investiční společnost, a.s.
Praha, Česká republika
E-mail: jeremy.monk@akro.cz

Upozornění

Tento článek byl připraven společností AKRO investiční společnost, a.s., výhradně pro informační a vzdělávací účely. Uvedené informace a názory vycházejí z veřejně dostupných zdrojů a odrážejí stav a hodnocení k datu zveřejnění. Přestože byly při přípravě článku použity zdroje považované za důvěryhodné, společnost nezaručuje úplnost ani přesnost všech uvedených informací. Obsah článku nepředstavuje investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoli investičních nástrojů.