Česko: 75 let inovací a světové prvenství v elektronové mikroskopii

Jak se malá středoevropská země stala světovým lídrem v jednom z technologicky nejnáročnějších průmyslových odvětví.

U příležitosti Světového dne vědy, který připadá na 10. listopadu, má Česká republika v roce 2026 mimořádný důvod k oslavě. Uplynulo totiž 75 let od vzniku prvního komerčně dostupného československého elektronového mikroskopu v Brně. Dnes je Česko největším světovým vývozcem neoptických mikroskopů a difrakčních přístrojů mezi jednotlivými zeměmi.

Podle údajů Světové banky vycházejících z databáze UN Comtrade dosáhl český vývoz v této vysoce specializované kategorii v roce 2025 hodnoty 1,51 miliardy amerických dolarů. Pro srovnání, Nizozemsko vyvezlo přístroje za 569 milionů dolarů, Japonsko za 426 milionů a Německo za 302 milionů dolarů. Vývoz Spojených států dosáhl přibližně 101 milionů dolarů.

Pro zemi s necelými 11 miliony obyvatel jde o pozoruhodný výsledek, zejména ve srovnání s největšími průmyslovými a technologickými ekonomikami světa.

Od československé vynalézavosti ke světovému prvenství

Kořeny tohoto úspěchu sahají do počátku padesátých let minulého století.

V roce 1951 byl v Brně vyvinut elektronový mikroskop Tesla BS 241, první komerčně dostupný přístroj svého druhu v Československu. Mezi průkopníky patřil profesor Armin Delong, jehož práce pomohla položit základy brněnské tradice elektronové mikroskopie.

Československé vědecké úspěchy brzy získaly mezinárodní uznání. V roce 1954 byl vyvinut stolní elektronový mikroskop Tesla BS 242, jehož sériová výroba začala v roce 1956 v podniku Tesla Brno. Tento model získal na světové výstavě Expo 58 v Bruselu zlatou medaili. Během následujících dvaceti let bylo vyrobeno více než 1 000 těchto přístrojů, které se vyvážely do přibližně 20 zemí.

Po sametové revoluci v roce 1989 se nahromaděné vědecké a technické znalosti staly základem nové generace technologických společností.

Místo aby specializované know-how zaniklo při transformaci československého průmyslu, podařilo se jej zachovat, komerčně využít a dále rozvíjet na mezinárodních trzích.

Tři společnosti v centru technologického klastru

Dnes tvoří páteř brněnského průmyslu elektronové mikroskopie tři významní výrobci.

Thermo Fisher Scientific, americká společnost působící v oblasti vědeckých přístrojů, provozuje v Brně významné výzkumné, vývojové a výrobní centrum. Její elektronové mikroskopy využívají univerzity, výzkumné instituce i průmyslové podniky po celém světě.

TESCAN, založený v Brně v roce 1991, se vypracoval mezi mezinárodně uznávané výrobce rastrovacích elektronových mikroskopů. V červenci 2026 dokončila japonská společnost Shimadzu jeho převzetí za přibližně 711 milionů amerických dolarů. Tato transakce názorně ukazuje, jak vysokou hodnotu má české technologické know-how na světovém trhu.

Delong Instruments, založený v roce 1992, navazuje na historickou tradici města a specializuje se zejména na kompaktní transmisní elektronové mikroskopy.

Společně tyto firmy tvoří součást širšího ekosystému univerzit, výzkumných pracovišť, specializovaných dodavatelů a inovativních začínajících podniků.

Podle zprávy Brno Tech Region z roku 2026 dosahují tři hlavní výrobci souhrnných ročních tržeb přibližně 1,5 miliardy eur, zaměstnávají více než 2 900 lidí a každoročně investují přes 82 milionů eur do výzkumu a inovací.

Regionální zpráva rovněž odhaduje, že v Brně vzniká přibližně třetina světové produkce elektronových mikroskopů. Tento odhad podílu na výrobě je však třeba odlišovat od mezinárodních statistik zahraničního obchodu.

Proč je elektronová mikroskopie tak důležitá?

Elektronové mikroskopy umožňují vědcům zkoumat struktury mnohem menší, než jaké lze pozorovat běžnými optickými mikroskopy.

Jejich využití přitom zdaleka přesahuje akademický výzkum.

Při výrobě polovodičů pomáhají odhalovat mikroskopické vady a vyvíjet stále dokonalejší čipy. V materiálovém výzkumu přispívají k vývoji baterií, pokročilých slitin a nových průmyslových materiálů. V medicíně a biotechnologiích umožňují zkoumat buňky, viry a biologické struktury s mimořádnou přesností.

Jde tedy o technologie, které mají zásadní význam pro řadu odvětví formujících současnou světovou ekonomiku.

Postavení Brna je o to cennější, že zdejší podniky pouze nemontují výrobky navržené v zahraničí. V regionu se soustředí také výzkum, vývoj, konstrukční činnost a vysoce přesná výroba.

Ekonomická hodnota specializovaných znalostí

Úspěch Česka v elektronové mikroskopii ilustruje důležitý ekonomický princip: i malé země mohou dosáhnout světového prvenství, pokud dokážou dlouhodobě rozvíjet špičkové znalosti ve specializovaných oborech.

Konkurenční výhoda zavedeného technologického klastru nespočívá pouze v jednotlivých továrnách. Zahrnuje zkušené inženýry, vědecké instituce, kvalifikované dodavatele, duševní vlastnictví i dlouhodobé vztahy se zahraničními zákazníky.

Vybudování takových schopností může trvat desítky let a pro konkurenci je obtížné je rychle napodobit.

Zahraniční vlastnictví významných výrobců přitom nesnižuje význam tohoto úspěchu. Investice společností Thermo Fisher Scientific a Shimadzu naopak dokládají, jakou hodnotu přikládají mezinárodní investoři odborným znalostem soustředěným v Brně.

Statistiky vývozu je nicméně nutné interpretovat správně. Uvedená celní kategorie zahrnuje neoptické mikroskopy i difrakční přístroje. Hodnota hrubého vývozu navíc není totožná s domácí přidanou hodnotou ani nevypovídá o tom, komu náleží konečné zisky.

Český úspěch, který stojí za připomenutí

Sedmdesát pět let po průkopnické práci československých vědců se Brno vypracovalo mezi nejvýznamnější světová centra elektronové mikroskopie.

Jeho úspěch je výsledkem výjimečného spojení vědecké tradice, technického vzdělávání, podnikatelské iniciativy a mezinárodních investic.

Pro Českou republiku z toho plyne poučení přesahující samotnou elektronovou mikroskopii. V rostoucí globální konkurenci nezávisí dlouhodobá prosperita pouze na tom, kolik dokážeme vyrobit, ale především na znalostech a schopnostech, kterých si cení celý svět.

Brněnský průmysl elektronové mikroskopie dokazuje, že i relativně malá země může úspěšně konkurovat největším světovým ekonomikám v technologicky nejnáročnějších oborech.

Zdroje

1. Světová banka – WITS / UN Comtrade: Mezinárodní vývoz neoptických mikroskopů a difrakčních přístrojů, HS 901210, rok 2025. Statistiky zahraničního obchodu
2. Brno Tech Region: Data Report 2026 – elektronová mikroskopie, zaměstnanost, výzkum a investice. Brno Tech Region
3. Shimadzu Corporation: Akvizice společnosti TESCAN, červenec 2026. Shimadzu
4. Ústav přístrojové techniky AV ČR: Historie elektronové mikroskopie, vývoj modelů Tesla BS 241 a BS 242. Historie ÚPT
5. Technické muzeum v Brně: Historie elektronové mikroskopie a ocenění Tesla BS 242 na Expo 58. Technické muzeum
6. Wikimedia Commons: Fotografie Tesla BS 242, Bjoertvedt, licence CC BY-SA 3.0.

AKRO investiční společnost, a.s. | Listopad 2026

Upozornění: Tento článek byl připraven společností AKRO investiční společnost, a.s., výhradně pro informační a vzdělávací účely. Uvedené informace a názory vycházejí z veřejně dostupných zdrojů a odrážejí stav a hodnocení k datu zveřejnění. Přestože byly při přípravě článku použity zdroje považované za důvěryhodné, společnost nezaručuje úplnost ani přesnost všech uvedených informací. Obsah článku nepředstavuje investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoli investičních nástrojů.